„Kam nemůže světlo, tam musí lékař,” říká jedno z lidových mouder a doktoři mu dávají zapravdu. Příznivými účinky světla na lidské tělo se zabývali už ve starověkém Řecku a věděli, že jeho nedostatek může být důvodem špatné nálady.
Dnes se pro označení léčby lidského těla pomocí světla zavedl pojem světloléčba neboli fototerapie a užívá se jí v nejrůznějších případech. Často se světlem léčí deprese či nespavost, používá se k léčbě novorozenecké žloutenky, povrchových zranění, ale i v rehabilitační a sportovní medicíně. Pomocí světla se dá vyrovnávat i s účinky jet-lagu, což jsou problémy se spánkem způsobené přelety mezi časovými pásmy.
Pomocí vědeckých experimentů se lékařům podařilo dokázat, že je lidské tělo ovlivňováno střídáním ročních období i denních dob. Za jeden z důkazů těchto vlivů považují například sezónní afektivní poruchu, zkratkou označovanou jako SAD, která označuje strádání způsobené nedostatkem slunečního světla.
Dva severoameričtí vědci, Thomas Wehr a Alfred Lewy, zjistili, že prodloužení zimního dne za pomoci jasného umělého světla, dokáže mozek ovlivnit natolik, že si myslí, že je jaro.
Svůj pokus vědci zkoušeli s dvěma různými zdroji světla. Jedním z nich bylo světlo, které svou barvou připomínalo světlo sluneční, druhým typem bylo zářivé celospektrální světlo. Ukázalo se, že léčivé účinky má právě světlo celospektrální, i když má jinou barvu než sluneční paprsky. Pro léčbu sezónní afektivní poruchy se proto dnes nejčastěji užívá zdrojů světla, které v sobě zahrnuje všechny složky slunečního spektra.
I když vědci zatím neví, jak přesně mechanismus léčby světlem funguje, prokázali, že pozitivně působí až na osmdesát procent pacientů léčených na SAD nebo sezónní deprese. Jasné světlo totiž dokáže snížit v krvi hladinu hormonu melatoninu, který běžně produkuje mozek při spánku (za tmy) a který řídí fyziologické pochody spojené se střídáním světla a tmy. V závislosti na denní době tak světlo dokáže zpomalit či zrychlit biologické hodiny organismu a ovlivnit spánkové návyky, teplotu těla či vylučování hormonů.