I když se v posledních letech mluví v souvislosti se slunečním zářením a především jeho ultrafialovou složkou hlavně negativně, lidé by neměli zapomínat, že v rozumné míře má na člověka i pozitivní účinky.
UV záření napomáhá v lidském těle vytvářet vitamin D, který ovlivňuje vstřebávání vápníku a dalších minerálních látek, jak už jsme dříve psali.
S tvorbou vitaminu D nepomáhají jen sluneční paprsky, ale dnes už i žárovky, které obsahují ultrafialovou složku světla. Využívá se jich například v dermatologii, tedy při léčbě kůže. Využívá se tak schopností UV světla kvůli jeho schopnosti do kůže pronikat a ovlivňovat některé přirozené pochody. Ultrafialové světlo, konkrétně jeho UVB složka, má pozitivní vliv například při léčení lupénky.
Pozitivní účinky UV světla pomůžou i lidem, kteří mají problémy se srdcem. Na základě nejrůznějších studií se totiž lékařům v průběhu 20. století podařilo zjistit, že ultrafialové světlo může lidskému organismu napomáhat i se snižováním krevního tlaku, podporovat činnost srdce nebo snižovat hladinu cholesterolu v krvi. V Rusku zkoumali účinky UV záření na pacientech s aterosklerózou a zjistili, že už všech 169 pacientů se zlepšil krevní oběh a celkově se cítili lépe.
Navíc se ukázalo, že ultrafialové světlo má vliv i na redukci váhy. Při porovnávání hospodářských zvířat, vědci zjistili, že zvířata žijící venku (tedy ta, která jsou vystavena slunečnímu záření obsahujícímu ultrafialové světlo) nepřibírají na váze tolik, jako zvířata chovaná uvnitř.
Nejlepším zdrojem tohoto typu záření je samozřejmě sluneční světlo, ale ne vždy si člověk může dovolit trávit svůj veškerý čas venku na slunci. Neměli bychom proto zapomínat na UV záření ani při výběru umělého osvětlení. Podle odborníků by totiž každé umělé světlo mělo obsahovat alespoň minimální množství UV záření. Jacob Liberman ve své knize Světlo – Lék budoucnosti uvádí, že by se množství UV záření mělo dávkovat podobně jako vitaminy.