Kde se vzala žárovka

Za vynálezce žárovky se už desítky let pokládá Thomas Alva Edison. Málokdo však ví, že už předtím, než v roce 1878 zaregistroval svůj první patent, se mnozí vědci pokoušeli o vytvoření elektrického zdroje světla. Dlouho však nebojovali jen s přírodními zákony, ale i s výrobci plynového osvětlení, kteří se snažili potenciální kupce žárovek odradit. Odvolávali se například na škodlivost elektrického osvětlení nebo na stížnost žen, které prý při elektrickém světle měly příliš sinalou pleť. Vynálezcům se však podařilo překonat jak přírodu, tak výrobce plynových lamp.

10.3.2013 | autor: Esvit.cz

Jedním z prvních experimentátorů, které zaujala možnost vytvořit elektrické osvětlení, byl Humphrey Davy, který své pokusy realizoval na počátku 19. století. Při svých pokusech jako první použil platinové vlákno, které si vybral pro jeho vysokou teplotu tání, a svou žárovku napájel elektrickou baterií.

S platinovým drátem pracoval i necelých čtyřicet let po Davym brit Warren de la Rue. Drát však umístil do vakua, a tak se mu podařilo prodloužit životnost drátu a tedy i dobu, po kterou žárovka vydržela svítit.

 

O vývoj elektrického osvětlení se kromě slavného Edisona zasadil i Hans Göbel, který se dlouhou dobu živil především jako hodinář. Svou žárovku Göbel zkonstruoval na konci 19. Století a prvotním důvodem jeho experimentů byl pokus o upoutání pozornosti na vývěsní štít jeho hodinářské dílny, můžeme ho proto považovat za tvůrce jedné z prvních reklam.

Při svých pokusech Göbel pracoval s uhlíkovými a přírodními vlákny. Pro svou žárovku vytvořil zuhelnatělé bambusové vlákno, které umístil do prázdného flakonu od voňavky a vysál z něj vzduch. Jeho žárovka vydržela svítit až dvě hodiny, při slabé intenzitě dokonce až 220 hodin, což dvojnásobně převyšuje žárovku Edisonovu. Göbelovy experimenty však byly natolik finančně náročné, že mu nezbyly peníze na patent. Vynálezcem žárovky tak v povědomí lidí nejspíš navždy zůstane Thomas Edison.